Cesta do Českého ráje, kouzelná je...
Krásné letní počasí, nádherná trať, pěkná auta, bohatá účast – ale nešťastný časový harmonogram. Takový byl 23. ročník veteránské akce Tatra v Českém ráji, který se konal v Lomnici nad Popelkou.
Už od časného rána se sjížděly na náměstí historické automobily (převážně předválečné a tatrovky) a motocykly. Polovinu náměstí, které bylo pro akci určené, zaplnily veterány na které se přišly podívat stovky diváků. Akce se z finančních důvodů koná po dvou letech, a tak není divu, že zájem o účast byl velký. Pořadatelé Tatra veteran Clubu Semily museli hodně přihlášek bohužel odříct.
Nevíme sice, kdo vymyslel trať dlouhou devadesát kilometrů, ale můžeme jen smeknout. Některé úseky jsme projeli, jiné známe z výletů nebo dokonce z Rallye Škoda, a tak máme právo posuzovat. Svým charakterem určitě patří mezi nejhezčí u nás a snese měřítko třeba s Ennstal Classic nebo Sachsen. Takové partie jako v Podkrkonoší se opravdu hned tak nikde jinde nenajdou a kdyby o nich věděli cizinci, tak by určitě neváhali přijet. Trať vedla z Lomnice do Libštátu, ale dál ne údolím na Roztoky, ale hezky „za jedna“, někteří odvážlivci i „za dvě“ a hurá do kopce na Svojtek a zase dolů. Z Roztok se pokračovalo na Kunratice a následovala druhá „horská premie“ směr Čikvásky, s krásnými výhledy na Krkonoše, kolem občerstvení U borovice a sjezdem do Loukova.
Poté údolím Jizery do Semily, kde byla přestávka a následoval zlatý hřeb – výjezd na bájný Kozákov od Záhoří. Bohužel se na jeho vrcholu probíhal dětský den, a tak nemohly posádky ani na minutu zastavit, nebylo kde. Prudkým sjezdem do Lestkova, přes hlavní silnici do Volavce a Karlovic. Následoval třetí kopec na Hrubou skálu a úzkými silničkami mezi skalami na Vyskeř, kde místí hasiči právě slavili 130 let založení. A zase hezky dolů na Kacanovy, Přepeře a přes Turnov do cíle ve Vesci.
Za tuto trať si tatrováci zaslouží jedničku s hvězdičkou. I kvůli těm krásným partiím jsme vydrželi sledovat veterány, byť jejich průjezdy představovaly noty na buben – občas kolem projelo auto nebo motorka a pak dlouho nic. Po celé trase byly vyvěšeny plakáty s časovým plánem průjezdy větších obcí. Ale bohužel už do Libštátu přijel první o půl hodiny později a o minutových intervalech jsme si mohli nechat jen zdát. Na Kozákově měli být v jednu hodinu, první sem vyjel ve tři čtvrtě na dvě a za hodinu projel jedenáct automobilů. Škoda, že se časový harmonogram nepodařilo dodržet. To byla také jediná vada na kráse jinak super akce. Na řadě míst čekali diváci, ale když viděli, že nic nejezdí nebo jen občas, tak odcházeli smutně domů.
JL, 19.6.2012
Nevíme sice, kdo vymyslel trať dlouhou devadesát kilometrů, ale můžeme jen smeknout. Některé úseky jsme projeli, jiné známe z výletů nebo dokonce z Rallye Škoda, a tak máme právo posuzovat. Svým charakterem určitě patří mezi nejhezčí u nás a snese měřítko třeba s Ennstal Classic nebo Sachsen. Takové partie jako v Podkrkonoší se opravdu hned tak nikde jinde nenajdou a kdyby o nich věděli cizinci, tak by určitě neváhali přijet. Trať vedla z Lomnice do Libštátu, ale dál ne údolím na Roztoky, ale hezky „za jedna“, někteří odvážlivci i „za dvě“ a hurá do kopce na Svojtek a zase dolů. Z Roztok se pokračovalo na Kunratice a následovala druhá „horská premie“ směr Čikvásky, s krásnými výhledy na Krkonoše, kolem občerstvení U borovice a sjezdem do Loukova.
Poté údolím Jizery do Semily, kde byla přestávka a následoval zlatý hřeb – výjezd na bájný Kozákov od Záhoří. Bohužel se na jeho vrcholu probíhal dětský den, a tak nemohly posádky ani na minutu zastavit, nebylo kde. Prudkým sjezdem do Lestkova, přes hlavní silnici do Volavce a Karlovic. Následoval třetí kopec na Hrubou skálu a úzkými silničkami mezi skalami na Vyskeř, kde místí hasiči právě slavili 130 let založení. A zase hezky dolů na Kacanovy, Přepeře a přes Turnov do cíle ve Vesci.
Za tuto trať si tatrováci zaslouží jedničku s hvězdičkou. I kvůli těm krásným partiím jsme vydrželi sledovat veterány, byť jejich průjezdy představovaly noty na buben – občas kolem projelo auto nebo motorka a pak dlouho nic. Po celé trase byly vyvěšeny plakáty s časovým plánem průjezdy větších obcí. Ale bohužel už do Libštátu přijel první o půl hodiny později a o minutových intervalech jsme si mohli nechat jen zdát. Na Kozákově měli být v jednu hodinu, první sem vyjel ve tři čtvrtě na dvě a za hodinu projel jedenáct automobilů. Škoda, že se časový harmonogram nepodařilo dodržet. To byla také jediná vada na kráse jinak super akce. Na řadě míst čekali diváci, ale když viděli, že nic nejezdí nebo jen občas, tak odcházeli smutně domů.
JL, 19.6.2012
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout