Autokaleidoskop

Spojení Renaultu s Gordini se datuje do roku 1957, kdy kraloval v nejedné rallye model Dauphine Gordini. Technickou zvláštností byl vzadu uložený motor a čtyřstupňová převodovka, což tehdy představovalo jistý pokrok. Na něj navázal Renault 8 Gordini, od roku 1964 nejznámější a nejúspěšnější model.Vůz poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1108 cm³ s výkonem 79 k, což odpovídá specifickému výkonu 72 k/litr, ještě dnes vynikající hodnota.


Hned v roce svého zrodu vstoupil do síně slávy automobilového sportu, když v Tour de Corse obsadil první, třetí, čtvrté a páté místo. Na startu bylo 79 vozidel a do cíle jich dojelo osm, z toho čtyři Gordini.V roce 1967 byl objem motoru zvýšen na 1255 cm³ a výkon vzrostl na 94 k. Vítězné tažení pokračovalo dál.


Dnes je Renault 8 Gordini u milovníků veteránů vyhledávaným vozidlem. Typu R8 1100 bylo prodáno 2626 kusů, ve verzi 1255 cm³ pak dokonce 8981 kusů.
V roce 1970 jej vystřídal Renault 12 Gordini, představující další revoluci. Neměl totiž poháněná zadní kola, ale už přední, stejně jako ostatní modely Renault. Od čtyřválce s objemem 1565 cm³ odvozený motor, který poháněl Renault 17 TS, zajišťoval Gordini se svými 113 k výkony vzbuzující nadšení. Do roku 1974 bylo vyrobeno 5188 kusů. Spolupráce s Renaultem pokračovala i nadále, především pak na poli vývoje a ladění motorů. Také vidlicový šestiválec ve sportovním prototypu Renault Alpine, který v roce 1978 vyhrál závod 24 hodin Le Mans, byl dílem „čaroděje“ jménem Amédee Gordini.


Amédee Gordini
Jeho život se podobá románu. Narodil se v roce 1899 v italském Bassanu, malé obci poblíž Boloně, a od jedenácti let pracoval v malé dílně. Po první světové válce se začátkem dvacátých let přestěhoval do Paříže, kde zakotvil u firmy Hispano Suiza a poté založil vlastní firmu, v níž se věnoval především přípravě závodních vozů FIAT. V roce 1934 začal ladit také vozy Simca, v té době ve Francii licenčně vyráběné Fiaty. Do roku 1956 zůstalo jeho jméno spojeno s touto značkou, ale za nedlouho jej Renault pověřil úkolem, aby vedl závodní tým. Toto partnerství vedlo k nesčetným úspěchům. Gordini nebyl žádným teoretikem, zato měl vrozený smysl pro mechaniku, jeho cenným kapitálem byly zkušenosti. Zemřel v květnu 1979 v Paříží, kde jej připomíná malá deska u Porte de Versailles, právě v místě, kde se každé dva roky pořádá autosalon.



JL, 29.3.2020