Kdo byl Jiří Kristián Lobkowicz
V příštím roce si připomeneme 114 let od narození slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, který se proslavil svými úspěchy na vozech Bugatti. Bohužel jich mnoho nebylo, neboť jeho rozvíjející kariéru ukončila bohužel tragická nehoda.
Jiří Kristián Lobkowicz náležel do generace závodníků o něco mladších než byla legendární Eliška Junková. Jeho vrstevníkem byl například Bruno Sojka a nerozlučnou dvojici tvořil se Zdeňkem Pohlem. Aby před rodiči utajili své starty na závodech, zapisovali se do startovních listin pod krycími jmény, Lobkowicz jako Hýta, Pohl jako Bašul.
Na automobilovou závodní dráhu poprvé vstoupil roku 1928, kdy na Mělníku startoval do vrchu s vozem Austro-Daimler. Jeho soutěživou dravost dokládá příhoda ze závěru tohoto závodu, kdy Lobkowiczovi selhala převodovka, načeš vytrhl z rukou jednomu divákovi bicykl, nasedl na něj a projel cílem. Přirozeně nebyl klasifikován a závod vyhrál tehdejší dovozce značky Bugatti do Československa inženýr Gut s vozem Bugatti 37A. Proto si Jiří Kristián takové vozidlo objednal, ale vzápětí jeJ při tréninku na závod Zbraslav – Jíloviště rozbil o telefonní sloup. Krátce poté startoval v závodě Brno – Soběšice a skončil druhý za pražským Milošem Bondy.
Roku 1929 si Jiří Kristián koupil osmiválcový dvoulitr Bugatti 35C a dojel s ním vítězně do cíle závodu Zbraslav – Jíloviště a několika soutěží v Rakousku. Následujícího roku se zúčastnil brněnského Masarykova okruhu vedle takových es jako byli Caracciola, Nuvolari, BorzacchIni nebo von Morgen, z našich pak Bondy, Knapp, Kubíček nebo Bittmann. Štěstí mu však nepřálo, takže skončil s vážnou poruchou zapalování v boxu.
Rok 1931 přinesl Lobkowiczovi v těžké konkurenci opět výtečné umístění v závodě Zbraslav – Jíloviště, následně však havarova v tréninku na závod do vrchu Gaisberg u Salzburgu, naštěstí bez zranění, poté zvítězil do vrchu ve Schreiberhau. V brněnském závodě o Velkou cenu startoval s novým vozem – osmiválcem 2,3litrovým Bugatti 51 o výkonu 180 k. Obsadil vynikající čtvrté místo za Chironem (Bugatti), Stuckem (Mercedes) a von Morganem (Bugatti), což jej zařadilo mezi evropskou špičku. Dosud se jedná o nejlepší umístění našeho jezdce ve Velké ceně. Po jeho smrti zakoupil v roce 1932 tento automobil Zdeněk Pohl a dnes je vystaven v pražském technickém muzeu.
Lobkowicz toužil stále být ještě rychlejší, a tak si objednal další typ Bugatti 54 s objemem pěti litrů. Tento vůz prý nebyl příliš vydařený a dovozce ing. Gut jej od koupě zrazoval. Jiří Kristián si nedal říct a automobil zakoupil.
S tímto vozem startoval 22. května 1932 poprvé na berlínském okruhu AVUS. Již v prvním kole při pokusu o předjíždění byla bugatka odstředivou silou vymrštěna ze zatáčky, narazila na betonové zranění, smykem se dostala do protisměru, několikrát se převrátila a pod ní se smrtelně zranil Jiří Kristián Lobkowicz, jehož nepřekonatelnou touhou bylo jezdit stále rychleji a rychleji.
S předčasnými úmrtími ambiciózních osobností bývají spojeny různé legendy. V případě Jiřího Kristiána se vypráví, že v okamžiku havárie se samy zastavily stopky, jimž jeho nejmilejší přítel Zdeněk Pohl kontrolně měřil čas. Je pochován v rodinné hrobce v Hoříně u Mělníka.
Nedávno jsme byli podívat v jakém je stavu a byli jsme doslova šokováni. Ostatně o zanedbanosti nejlépe vypovídají naše fotografie včetně zdevastovaného hořínského zámku.
Jindřich Lasík
Na automobilovou závodní dráhu poprvé vstoupil roku 1928, kdy na Mělníku startoval do vrchu s vozem Austro-Daimler. Jeho soutěživou dravost dokládá příhoda ze závěru tohoto závodu, kdy Lobkowiczovi selhala převodovka, načeš vytrhl z rukou jednomu divákovi bicykl, nasedl na něj a projel cílem. Přirozeně nebyl klasifikován a závod vyhrál tehdejší dovozce značky Bugatti do Československa inženýr Gut s vozem Bugatti 37A. Proto si Jiří Kristián takové vozidlo objednal, ale vzápětí jeJ při tréninku na závod Zbraslav – Jíloviště rozbil o telefonní sloup. Krátce poté startoval v závodě Brno – Soběšice a skončil druhý za pražským Milošem Bondy.
Roku 1929 si Jiří Kristián koupil osmiválcový dvoulitr Bugatti 35C a dojel s ním vítězně do cíle závodu Zbraslav – Jíloviště a několika soutěží v Rakousku. Následujícího roku se zúčastnil brněnského Masarykova okruhu vedle takových es jako byli Caracciola, Nuvolari, BorzacchIni nebo von Morgen, z našich pak Bondy, Knapp, Kubíček nebo Bittmann. Štěstí mu však nepřálo, takže skončil s vážnou poruchou zapalování v boxu.
Rok 1931 přinesl Lobkowiczovi v těžké konkurenci opět výtečné umístění v závodě Zbraslav – Jíloviště, následně však havarova v tréninku na závod do vrchu Gaisberg u Salzburgu, naštěstí bez zranění, poté zvítězil do vrchu ve Schreiberhau. V brněnském závodě o Velkou cenu startoval s novým vozem – osmiválcem 2,3litrovým Bugatti 51 o výkonu 180 k. Obsadil vynikající čtvrté místo za Chironem (Bugatti), Stuckem (Mercedes) a von Morganem (Bugatti), což jej zařadilo mezi evropskou špičku. Dosud se jedná o nejlepší umístění našeho jezdce ve Velké ceně. Po jeho smrti zakoupil v roce 1932 tento automobil Zdeněk Pohl a dnes je vystaven v pražském technickém muzeu.
Lobkowicz toužil stále být ještě rychlejší, a tak si objednal další typ Bugatti 54 s objemem pěti litrů. Tento vůz prý nebyl příliš vydařený a dovozce ing. Gut jej od koupě zrazoval. Jiří Kristián si nedal říct a automobil zakoupil.
S tímto vozem startoval 22. května 1932 poprvé na berlínském okruhu AVUS. Již v prvním kole při pokusu o předjíždění byla bugatka odstředivou silou vymrštěna ze zatáčky, narazila na betonové zranění, smykem se dostala do protisměru, několikrát se převrátila a pod ní se smrtelně zranil Jiří Kristián Lobkowicz, jehož nepřekonatelnou touhou bylo jezdit stále rychleji a rychleji.
S předčasnými úmrtími ambiciózních osobností bývají spojeny různé legendy. V případě Jiřího Kristiána se vypráví, že v okamžiku havárie se samy zastavily stopky, jimž jeho nejmilejší přítel Zdeněk Pohl kontrolně měřil čas. Je pochován v rodinné hrobce v Hoříně u Mělníka.
Nedávno jsme byli podívat v jakém je stavu a byli jsme doslova šokováni. Ostatně o zanedbanosti nejlépe vypovídají naše fotografie včetně zdevastovaného hořínského zámku.
Jindřich Lasík
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout