Klausenpass - nejslavnější z evropských kopců.
Každá automobilová disciplína má své legendy. Mezi ty vrchařské patřil v letech 1922 až 1934 bezesporu závod ve švýcarských Alpách mezi městečkem Linthal a průsmykem Klausen v nadmořské výšce 1937 metru.
Jezdci po startu (662 m n.m.) absolvovali první část závodu, relativně méně náročnější, na níž nechyběl ani tunel, až k Urnerbodenu (1372 m n.m.), kde je čekal relativní odpočinek v podobě čtyřkilometrové rovinky. Pak ale přišel zlatý hřeb závodu, na který bylo rok co rok zvědavé neuvěřitelné množství diváků. Úzká silnička odtud začne šplhat prudce vzhůru až do průmysly. Jen na tomto úseku najdeme 18 ostrých levých, 26 ostrých pravých.
První závod automobilů na Klausenpass se jel 27. srpna 1922 a rok nato dosáhl Otto Merz za volantem vozu Mercedes Benz na čtyřkilometrové rovině Urnerboden na tehdejší dobu senzační rychlost 142 km/h.
Závody do vrchu vůbec prožívaly ve třicátých letech minulého století neuvěřitelný rozmach. Co do popularity se prakticky vyrovnaly Grand Prix závodům, a tak není divu, že mívaly také hvězdné jezdecké obsazení. V roce 1930 se například na Klausenpassu utkali ve sportovních vozech Caracciola a Nuvolari. „Létající Montavan“ ovšem ani se svým agresivním stylem neměl s jedenapůllitrovou Alfou proti Caracciolovi, sedlajícímu sedmilitrový Mercedes SSK žádnou šanci.
V cestovních vozech pro změnu kraloval Chiron (Bugatti) před králem evropských vrchů Stuckem (Austro Daimler). Na Klausenpassu se ovšem neobjevovali jen nejlepší jezdci, ale rovněž nejlepší vozy. V roce 1932 tu například Caracciola představil první monopost Alfy – Typ3 se dvěma kompresory a Varzi s Chironem zase Bugatti 53 s pohonem všech kol. Naprostým vrcholem slavného automobilového kopce byla ovšem jeho derniéra v srpnu 1934. Nejlepší automobiloví jezdci Evropy tu předvedli koncert, na jaký se nezapomíná a Caracciola se po zmíněné rovince řítil rychlostí přes 200 km/h za jedním ze svých velkých úspěchů. Za volantem kompresorového osmiválcového monopostu Mercedes Benz W 25 ustanovil průměrnou rychlostí 83,9 km/h nový rekord tratě časem 15:22,2. „Rychleji to už opravdu nešlo“, přiznal tehdy v cíli Caracciola (33) a hned sledoval svého největšího soka Stucka na Auto Unionu. Ale ani atraktivní „rozevlátý“ jezdecký styl s přetáčivým šestnáctiválcem 4,4 litru nepřinesl Stuckovi úspěch a Caracciola se stal posledním králem Klausenpassu.Chyběly mu jen 3,2 sekundy.
V roce 1993 vstal Klausenpass z mrtvých a ve skalním masivu opět zaburácely motory automobilů a motocyklů vyrobených do druhé světové války. Od to doby se tak stalo již čtyřikrát, naposledy v minulém roce. První obnovený ročník sledovalo na 25 000 diváků. Ve volné kategorii se jezdci snaží překonat slavný rekord. Napoprvé chyběly, již dlážděné silnici Rodney Feltonovi, dvě sekundy za volantem Alfy Romeo P3. Teprve v roce 1998 pokořil rekord Julian Mazub, který náročnou trať prolétl s Bugatti 35B v neuvěřitelném čase 13:49,08.
Klausenpass, tím že se nepořádá každý rok, je vždy svátkem milovníků historických automobilů a motocyklů z celé Evropy. Jeho atmosféra je prostě naopakovatelná. Podle posledních zpráv by se měl příští ročník konal v roce 2013, když letošní byl odřeknut.
Jindřich Lasík, 13.12.2011
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
