Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Národní technické muzeum se otevírá

Po čtyřleté rekonstrukci se 16. února otevře pro veřejnost pět nových expozic Národního technického muzea v Praze na Letné. A stejně jako dříve budou první kroky návštěvníků určitě směřovat do dopravní haly, největší chlouby muzea.

Snad každý z nás alespoň jednou zavítal do pražského technického muzea a tiše se poklonil technické dovednosti našich pradědů. Technické muzeum království českého bylo ustanoveno už v roce 1908. O dva roky později vznikla, díky podpoře knížete Schwarzenberga, továrníka Ringhoffera a movitých soukromníků, první expozice ve Schwarzenbergském paláci. Těsně před druhou světovou válkou začala výstavba unikátní muzejní budovy na Letné podle architekta Milana Babušky. Ovšem sbírky se sem přestěhovaly ze svého přechodného válečného působiště v Karlínské invalidovně až v roce 1947.
Automobilová sekce se orientuje především na technické exponáty, které mají vztah k našemu státu a sleduje dva směry. Jednak dokumentuje technický a konstrukční vývoj našich vozů ve vztahu ke světu. Za druhé přibližuje vozy spjaté s významnými osobnostmi nebo událostmi českého národa. Kurátorům nejde v žádném případě o kvantitu, ale hlavně o kvalitu, ne-li přímo exkluzivitu. V řadě případů se mohou pochlubit přívlastkem nej.
Mezi nejstarší patří originál NW Präsident, na kterého navazuje první závodní Tatra z roku 1900. Voituretu Laurin Klement A věnoval muzeu sám Václav Klement. Nechybí ani nejstarší sériová Bugatti na světě – model 13 z roku 1910 nebo nejstarší dochovaný automobil značky Audi..
Nejstarším exponátem a zároveň prvním motorovým vozidlem na našem území je bezpochyby Benz Victoria, kterou v roce 1893 zakoupil Theodor von Liebieg přímo od Karla Benze, Jednoválec 1,7 litru měl výkon tři koně a dosahoval rychlosti 35 km/h. V roce 1894 s ním Liebieg podnikl cestu z Liberce do Gonsdorfu u Koblenze a dále do Remeše. Včetně zpáteční cesty urazil dva a půl tisíce kilometrů, během nichž spotřeboval 375 kilogramů benzinu a čtyři tisíce litrů vody. Cestou se zastavil také u Benze v Mannheimu,který první dálkovou jízdu ve světových dějinách automobilismu ocenil slovy Neodvážil jsem se doufat.
V původním originálním stavu z roku 1901 se dochoval Gardner Serpollet, darovaný muzeu Karlem Černínem. Vzadu pod podlahou uložený čtyřválcový plochý parní stroj , jehož výkon se neudával, poháněl zadní kola. Zřejmě jediný existující typ H je výsledkem spolupráce Leona Serpoletta a Američana Franka Gardnera, kteří pod společnou značkou vyráběli auta v Paříži od počátku minulého století. Vozil s sebou sto litrů vody a osmdesát litrů petroleje na vytápěná kotle umístěného na zádi.
Jednou z novinek, které dosud nebyl vystaveny je Benz 16/40 z roku 1914. Muzeu jej věnoval po roce 1990 současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když si tento automobil koupil jeho dědeček Karel V. Podvozek se zážehovým čtyřválcem o objemu 3969 cm³ a výkonu 40 k dodala mannheimská firma Benz a karosovala jedna z nejprestižnějších českých firem Brožík v Plzni.
Expozici českých automobilů poválečné doby dominuje dvanáctiválcová Tatra 80 presidenta Masaryka, dále Z4 s karosérií Dostál, luxusní kabriolet Walter Standard karosovaný vrchlabským Peterou či závodní Wikov 7/28. Na něj navazuje kompresorová Bugatti 51, kterou si v roce 1931 zakoupil Jiří Kristián Lobkowicz a obsadil s ním čtvrté místo ve Velké ceně Brna 1931. Jde o dosud nejlepší výsledek českého jezdce v Grand Prix. Po jeho smrti závodil s vozem Zdeněk Pohl.
Zvláštní pozornost pak budí Mercedes Benz W154. mimochodem zřejmě nejdražší automobil na našem území. Jeho cena je nevyčíslitelná a nevlastní jej ani ve Stuttgartu. Stříbrný šíp totiž můžeme obdivovat v originálním stavu včetně závodnických šrámů, jak s ním v roce 1939 sbíral vavříny slavný Rudolf Caracciola. Právě závodní automobily jsou vystaveny na hliníkové rampě, která je zdařilým prvkem nové expozice.
Nedílnou součástí dopravní haly jsou odjakživa motocykly. Sbírce vévodí motocykl Hildebradt Wolfmüller z roku 1894, první sériově vyráběný motocykl na světě a první dovezený do Čech. Návštěvníci se mohou těšit i dva legendární čtyřválcové motocykly z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.Jawa 350 byla díky výkonu 80 koní a rychlostí 267 km/h nejrychlejším strojem v mistrovství světa silničních motocyklů v roce 1969.J eště silnější byl stroj ČZ s objemem 420 kubíků, který představoval vrchol vývoje silničních motocyklů značky ČZ. Na rozdíl od dvoudobé Jawy byla číza čtyřdobá.
Národní technické muzeum bude od 16.února otevřeno denně kromě pondělí, od deseti do osmnácti hodin, každý první čtvrtek v měsíci až do dvaceti hodin. Dospělí zaplatí za vstup 170 korun, rodinné přijde na 370 korun.


J.Lasík,11.2.2011

Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2024 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar