Autokaleidoskop

Pozvání přijali i tři mušketýři, respektive tři posádky, které se v automobilech Škoda 200 RS a 180 RS také před čtyřicet lety objevovaly. Jmenovitě ing. Jiří Šedivý a Jiří Janeček, Josef Srnský a ing. Jiří Syrovátko a Oldřich Horsák – ing. Jiří Motal. Dostavili se všichni, pouze Olda Horsák, přezdívaný Admirál se pro nemoc musel bohužel omluvit. Ale naopak nemohl chybět ing. Mirko Červený, hlavní konstruktér celého projektu.
Nesmíme zapomenout ani na originál Škoda 200 RS a jeho předchůdce snížené hliníkové kupé Škoda 110 RC ze soukromé sbírky Stanislava Kafky.
Nejdříve Michal Velebný seznámil s historií celého projektu včetně technických informací a potom dostali slovo zmíněné posádky a začalo se vzpomínat na dobu, kdy automobilové soutěže bývaly rallye v pravém slova smyslu a za jakého nadšení vozy vlastně vznikaly. Právě bez nadšení by nikdy nemohly vzniknout, dnes by to už nebylo možné.
A zavzpomínat přišli nejen zmínění jezdci a spolujezdci. Tak také třeba Sváťa Kvaizar, Ladislav Křeček, Václav Bobek, z mladších pak Petr Žáček, fotograf Martin Trdla nebo Mirek Polach (ten nám poskytl také dvě fotografie) atd.
Mnozí nikdy tyto automobily v akci ani neviděli, naopak já měl se svým otcem to štěstí, že jsme je viděli a ne jednou. Poprvé při Barum rallye 74 a následně při Rallye Škoda 74, dále na Barum rally 75 a při závodě do vrchu v Ústí nad Orlicí.
První start se uskutečnil v roce 1974 na Rallye Ida v Náchodě, kde Jiří Šedivý odpadl pro poruchu mazání a na stejnou závadu odpadl i Horsák na barumce. Víc štěstí měli Šedivý s Janečkem v Rallye Škoda 74, v níž dojeli čtvrtí, byť jim vůz po úvodním okruhu vypověděl službu. Za největší úspěch lze považovat druhé místo Horsáka s Motalem při Rallye Škoda 75 a s třetí místo Josefa Srnského na okruhu ve Schleizu.
Mimochodem Josef Srnský byl zároveň asi největším smolařem. „Auto jsem dostal ani čtrnáct dní před Rally Škoda, moc jsem se s ním nesvezl a šli jsme na start. S autem bylo krásné svezení a nevedli jsme si špatně až do noční sprintetapy Náchod- Kvasiny. Tady se jelo za vysokého průměru za normálního provozu a najednou z vedlejší vyjelo auto. Nevěděl jsem, jestli tam nejsou děti, tak jsme trefili strop a nějaký patník. V Košicích nám zase v noci vypověděl službu alternátor, a za svitu baterky se jet nedalo. V Tatrách jsme bojovali na špici, než praskla poloosa. S autem jsem jel i okruhu v Schleizu, poprvé v životě mezi spidery, které tehdy běžně závodily. V tréninku mi dával Melkus půl kola, v závodě jsem mu to už vrátil. Na tom měl zásluhu i Milan Žid, který si ke mně v tréninku posadil na dvě kola a radil mi, jak mám okruh jezdit“, vzpomínal Josef Srnský, který řídil Škodu 180 RS.
Jeho spolujezdec Jiří Syrovátko k tomu dodává. „Jak se říká – kdo jámu kopá, ten do ní padá. Byl jsem jedním z těch, kteří se podíleli na stavbě tratě pro Rallye Škoda. Součástí soutěže byla těžká etapa z Náchoda do Kvasin. Vtip byl v tom, že v zatáčkách na Dobrošov bylo třeba něco najet, protože pak se jelo po polních a lesních cestách. Jak říkal Joska, měli jsme prostě smůlu. Vyjelo proti nám auto a v něm seděla kolegyně mojí matky, co s ní učila na škole. Tam se pak dlouho tradovalo, že poničila jedno krásné auto. A Hubáček přidával k lepšímu, že to auto bylo nastražené na něj, protože původně měl jet před námi.“
Technický popis Škody 200 RS přineseme někdy příště, stejně tak vzpomínky ing. Jiřího Šedivého, kterého můžeme považovat za duchovního otce těchto krásných automobilů.

Na snímku zleva: Jiří Motal, Jiří Janeček, Mirko Červený, Jiří Šedivý, Josef Srnský, Jiří Syrovátko


Foto Mirek Polach + JL
www.azfotomb.cz
www.fotosportmb.cz