Autokaleidoskop

Asi jen pamětníci pamatují, že Petr Doležal byl jedním z našich nejúspěšnějších jezdců v závodech automobilů do vrchu v celé historii. Všechny své největší úspěchy získal na vozech Škoda – nejdříve 130 RS, později 120.
Donedávna náměstek hejtmana Libereckého kraje, automobilový závodník, mistr sportu, držitel Ceny fair play (v Itálii se snažil vytáhnout z hořícího vozu jednoho z jezdců), a hlavně skromný a sympatický člověk se narodil v Jilemnici, ale dětství a celý život prožil v Lomnici nad Popelkou. Po studiu na gymnáziu absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze a do roku 1990 pracoval v nejrůznějších sportovních areálech. Také hrál aktivně hokej, po boku takových hráčů jako byl třeba Vladimír Martinec. Poté začal podnikat, do roku 2000 byl prodejcem vozů Škoda v Nové Pace.
Protože jsem od dětství jezdil k babičce do Lomnice nad Popelkou, tak jsem si už jako malý kluk nemohl všimnout pomalovaného modrého Renaultu 8 Gordini, s nímž Petr Doležal se svým bratrem Pavlem začínali sbírat první zkušenosti v rallye.
Když pak přešel na vozy Škoda, nejdříve 110, pak 120 a nakonec i 130, tak jsme se hodně skamarádili, navštěvovali se u něho na zahradě, kde jsme často promítali filmy, které jsem tehdy natáčel a diskutovali dlouho do noci. Byla to krásná doba a stále na ni musíme vzpomínat.
Bratři Doležalové jako soukromníci nikdy neměli na růžích ustláno, automobily si připravovali doma v garáži za pomoci několika přátel. Společně jsme také jezdili na některé závody, jako třeba na Barum rallye. V mistrovství republiky patřili vždy k těm rychlejším, ale technické poruchy, většinou způsobené únavou materiálu, jim často nedovolily dokončit skvěle rozjetou rallye. V Rallye Škoda, tuším že to bylo v roce 1977, moc nechybělo a byli v první desítce. Jenže v druhé noci, kdy už byli všichni pořádně unaveni, nešťastně porazili kapličku a bylo po naději na skvělý výsledek.
Někdy na začátku osmdesátých let přešel na závody do vrchu, kde se Škodou 130 RS získal největší úspěchy, několikrát vyhrál mistrovství republiky a v letech 1980 až 84 nás skvěle reprezentoval v evropském šampionátu. Tehdy měly evropské kopce ještě vynikající úroveň, nesrovnatelně vyšší než v současnosti, kdy se celého seriálu zúčastňuje jen hrstka jezdců, většinou ještě českých.
Jednou v Itálii dojel v závodě dlouhém kolem dvaceti kilometrů na celkovém 15.místě, když se slabou „třináctistovkou“ porazil všechny domácí hvězdy. Po závodě se „Tifosi“ shromáždili u startu, dole ve vesnici, a začala pravá italská veselice. „Tenkrát jsem myslel, že mě jdou snad lynčovat, když jsem porazil jejich miláčky. Jenže mě vzali na ramena a nosili mě po náměstí, byl jsem jejich hrdina“, vzpomínal na krásné doby závodění Petr Doležal, který aktivně soutěžil takřka čtvrt století.
Bohužel, jméno Petr Doležal zná dneska už jen pár pamětníků a ani ve své době, byť patřil k evropské špičce, nebyl bohužel nikterak slavný. Opustil nás skvělý člověk a kamarád, na kterého budeme dlouho vzpomínat. Tak Petře, ať Ti to tam nahoře zase jezdí….

Jindra Lasík, 27.5.2010