Autokaleidoskop

Mnozí pamětníci se ještě pamatují na německou Rallye Wiesbaden, jejíž několik ročníků se odehrálo také na našem území, především na Klatovsku. Autoklub WAC se proto rozhodl vzkřísit tuto soutěž jízdou pravidelnosti historických automobilů ve dnech 18. až 21. května.
Přinášíme pohled německých pořadatelů, co je vedlo k obnovení soutěže v původní podobě a jak se dívali a dívají na svoji rallye a zejména v době, kdy měla Rallye Wiesbaden centrum na Šumavě a Pošumavský automotoklub byl hlavním spoluorganizátorem. Nahlédněme tedy do kroniky Wiesbadener Automobilclubu (WAC):
... Rallye Wiesbaden už 33x patřila k velkým jménům automobilového soutěžního sportu. Nyní, devadesát let od prvního ročníku a čtyřicet od posledního nastal čas k jejímu návratu. Víme, že je ohromná řada majitelů oldtimerů, kteří s nimi mají chuť závodit. Wiesbadener Automobilclub, se po třiceti ročnících odvážil v roce 1968 uspořádat další ročník v zahraničí. Rozhodující část Rallye Wiesbaden se měla odehrát v ČSSR, která představovala to pravé soutěžní prostředí. Na silničkách a polních cestách západní Šumavy mohla evropská elita ukázat, co v nich vězí. Bylo to zejména při „Noci dlouhých nožů“, jak účastníci připodobňovali úzkou podobnost s Rallye Monte Carlo, které noční etapy v Pošumaví a na Šumavě nabízely. WAC udělal ze skutečnosti, že soutěžní sport v Německu musel zápasit s velkým omezením a byl vyhoštěn z veřejných silnic, ohromnou výhodu. Bylo to možné proto, že Svazarm jako nejvyšší motoristický orgán té doby, něco takového umožnil, a zejména jeho lokální klub (PAMK Klatovy) tuto myšlenku podporoval…
Rallye Wiesbaden se rychle stala v Československu pojmem. Ve vesnicích kudy rallye vedla byly lidové veselice a navázalo se mnoho přátelství. Rally byla z české strany podporována a PAMK ji zajišťoval v období mezi lety 1969 a 1971. Tenkrát to byla největší německá rallye a účast více než 250 posádek ukazovala, jak populární byla tato „Česká“ rally.
První ročník se uskutečnil v roce 1921 a od té doby se jezdil závod do roku 1933. Po druhé světové válce byla soutěž obnovena v roce 1951 a jezdila se dvacet let-
Právě poslední ročník vyhrál Walter Röhrl s Fordem Capri, který měl tenkrát jen národní licenci, a právě na trati Rallye Wiesbaden začínal svoji kariéru, kterou završil dvěma tituly mistra světa a zařadil se mezi nejlepší světové jezdce. Přitvrzující režim a postupná izolace vedly k tomu, že tato krásná soutěžní idyla zemřela. V roce 1972 pořadatelé z PAMK v Klatovech marně dlouho doufali v povolení pražských úřadů, a tak musel být následující ročník Rallye Wiesbaden odřeknut … .Tolik z pohledu wiesbadenského automobilclubu, na éru spojenou s Rallye Wiesbaden a Pošumavským automotoklubem v Klatovech.
Možná čekali pořadatelé letos větší účast, než 26 přihlášených posádek, ale jak je vidět na tradici se dnes moc nehraje a svoji roli sehrála asi také skutečnost dlouhého přejezdu prakticky ze Šumavy až do Wiesbadenu.
Soutěž začíná ve čtvrtek odpoledne v Hersbrucku a po dvou zkouškách pravidelnosti na Šumavě skončí v St.Englmaru. Odtud se v pátek ráno vydají posádky na naše území, kde budou prakticky jezdit celý den, aby se večer vrátily opět do St.Englmaru. V sobotu je pak na programu dlouhý přesun do Wiesbadenu.
S číslem 1 by se měl na trať vydat právě Walter Röhrl, vítěz Rallye Wiesbaden 1971 a také Rallye Vltava 1973 a 74, s vozem Porsche 911. Dvojku má přidělenu Mathias Kahle, několikanásobný mistr Německa s vozy Toyota a Škoda a účastník Dakaru. Jako obvykle pojede se Škodou 110 R Coupe.
Nejstarším vozem je Aston Martin DB2/4 z roku 1956, dále Jaguar XK140 (1960) nebo padesátileté Volvo 544. Naopak nejmladším je Opel Ascona B, vyrobená v roce 1981, s níž pojede Klaus Peter Thale z oddělení Opel Classic. Známý dlouholetý spolujezdce Wulf Biebinger, jenž také pamatuje slávu Rallye Wiesbaden (v roce 1970 vyhrál s Warmboldem) se opět objeví na horkém sedadle v Opelu Kadett Rallye. Škoda, že svůj Renault Alpine nevytáhl Vladimír Hubáček, který s modelem Gordini dojel druhý v letech 1970 a 1969. Zřejmě největší slávy dosáhla soutěž v roce 1968, kdy na prvních třech místech dojeli jezdci zvučných jmen – Toivonen, Zásada a Piot.


I.etapa – čtvrtek 19. května

Start	Hersbruck	14.00
SP 1	Bořice – Kdyně	16.58
SP 2	Zelená Lhota – Špičák	18.08
SP 3	Rettenbach – Rettenbach	22.04

II. etapa – pátek 20. května 2011

Start	Rettenbach (St. Englmar)	8.00
SP 4	Špičák – Zelená Lhota	9.19
SP 5	Nýrsko – Vráž	10.16
SP 6	Buková – Koryta	10.36
SP 7	Sobětice – Ostřetice	11.27
SP 8	Měcholupy – Točník	12.00
Přestávka	Klatovy	12.25 – 13.25
SP 9	Slavošovice – Bolešiny (část okruhu)	13:34
SP 10	Dehtín – Poděvousy	14.08
SP 11	Koloveč – Kdyně	14:57
SP 12	Děpoltice – Posobice	16:00
SP 13	Petrovice – Kunkovice	16.47
Cíl	Rettenbach (St. Englmar)	18.52

III. etapa – sobota 21. května

Start	Rettenbach(St. Englmar)	7.00
Cíl	Wiesbaden	15:03

JL + pamk, 18.5.2011