Autokaleidoskop

V závodě VW do Brazil však vzniklo i několik zajímavých automobilů, mezi něž patří dvoumístné kupé s označením SP II. Oficiálně bylo poprvé předvedeno v roce 1971 na německé průmyslové výstavě v Sao Paulu - odtud také označení SP. Vzbudil u veřejnosti takovou pozornost, že se už koncem roku 1972 dostal do prodejní sítě.

Vycházel ze zkráceného (o 1250 mm) podvozku Typu 3, neboť platforma s centrální rourou po vzoru Brouka byla cenově příznivější a zároveň tvořila solidní základ. Na podvozek byla posazena karoserie s dlouhou přídí, pod níž byl malý zavazadlový prostor, a poměrně dlouhá kabina. Také přední nápravy pocházely ze stejného typu. Jenže původní motor pohánějící variantu SP I (1,6 litru - 54 k), byl příliš slabý, a proto padlo rozhodnutí, že SP II dostane vzduchem chlazený čtyřválec typu boxer s dvěma karburátory, jehož původ můžeme vystopovat v modelu VW 411 (VW 1600). Objem 1,7 litru o výkonu 65 k umožňoval rychlost 156 km/h a na 100 km/h zrychloval za 16,3 sekundy. Pro lepší chlazení vzduchu měl vzadu na bocích sací otvory.

Ze stejného německého modelu pocházely také dvojité světlomety vsazené do ploché přídě kupé, na jehož ztvárnění se podílela karosárna Karmann Ghia, která také později převzala produkci. Vpředu měl nezávislé zavěšení kol, vzadu kyvadlovou nápravu, brzdový systém byl dvouokruhový - vše pocházelo z VW. Elegantní kupé 4,2 metru dlouhé a jen 1,2 metru vysoké bylo dílem Rudolfa Leidinga, tehdejšího šéfa technické oddělení brazilského podniku VW do Brazil.

Za předními sportovními sedadly potažených umělou kůží byla ještě úložná zadní lavice.

Volkswagen SP II byl hlavně jihoamerickou záležitostí, odhaduje se, že se do Evropy dostalo asi na sedm stovek kusů. Do konce roku 1976 vzniklo více než deset tisíc vozidel, když denně opouštělo továrnu pětadvacet vozidel.

-jl-