Autokaleidoskop

Dopolední etapa do Mníšku pod Brdy proběhla ještě bez deště, a tak si mohli mnozí vychutnat jízdu krajinou v otevřených vozech. Také prohlídku zámku nebo unikátní sbírku historické zemědělské techniky pana Stárka (roztopil a předvedl v akci Locomobilu z roku 1912) či vynikající cukrárnu U Jarolímků stihli ještě za sucha, ale s odjezdem prvního motocyklu začalo pršet a nepřestalo až do podvečerního cíle, opět na Živohošti.
Oblast Povltaví je přímo ideální pro pořádání veteránských akcí, a tak měli pořadatelé pražského Veteran Car Clubu trochu ulehčenou práci. Klikatých silniček s minimálním provozem je tu opravdu dostatek. Možná škoda, že soutěž zůstala utajena před diváky, kteří teprve po průjezdu několika prvních vozidel vycházeli před svá obydlí, aby zjistili, co se to vlastně děje.
Asi největším smolařem byl tentokrát Miroslav Krejsa s litrovou aerovkou, odkoupenou od paní Jarky Brutarové, která nemohla u rallye chybět. Prostě každý den není posvícení a jeho jízdu zastavilo stávkující zapalování asi po dvaceti kilometrech. Ale veteránský nadšenec Krejsa bral problém s nadhledem – „zase by všichni říkali, že jsem vyhrál“. Ještě o kousek dřív se zastavil jeden z Triumphů a odpoledne jsme neviděli ani Pragu Grand. Úvod patřil několika motocyklistům mezi nimiž tentokrát nechyběla paní Libuška Šulcová se side BSA 770, kterou na stroji BSA 600 doprovázel Vladimír Šulc. Za nimi už ukrajovaly kilometry nejstarší automobily – Fiat 501, Laurin&Klement, Chevrolet AC, Z18, Rolls&Royce, BMW Dixi a nejrůznější typy aerovek, pragovek a tatrovek.
Po nich přišly na řadu novější ročníky, mezi nimiž nechyběl šedesátiletý, ale stále úžasně rychlý Jaguar XK 120 se Standou Profeldem za volantem. Závěr obstaralo kvarteto veteránistů z vývodního Německa s Čajkou, Wartburgem, Moskvičem a Volhou, která však představovala vrchol nevkusu. Její majitel ji využil k prezentaci moderních kol. Vůz na nich vypadal hrozně a domníváme se, že takové vozidlo by se mezi veterány nemělo vůbec objevit.

J.Lasík, 21.6.2011