Autokaleidoskop

Zpravidla se o těchto lidech mnoho neví, což je někdy na škodu. Člověk o kterém bude řeč, není přímo z Lomnice, ale jen pár kroků od hranic města. Kdo sleduje motoristický sport, tak si na mnoha automobilech nejrůznějších disciplín mohl všimnout nálepky Albrecht&Fiedler Motor tuning, dnes Motor Tuning Fiedler. Zvláště k nepřehlédnutí byly na vozech úspěšných rallycrosových reprezentantů včele s Miroslavem Šefrem a jeho Škodě 130.
Vzpomínám si, jak se v roce 1988 chodili v německém Buxtehude našeho Mirka Šefra ptát, která německá firma motor ladila, že jede tak skvěle a poráží silnější vozy. Nechtěli věřit, že máme u nás tak šikovné motoráře.
Dnes šestapadesátiletý Milan Fiedler začínal v 70. letech jako mechanik Petra a Pavla Doležalových (Petr byl později úspěšným jezdcem v ME závodech do vrchu a dnes je náměstkem Hejtmana Libereckého kraje). Rychlost zaujala Fiedlera natolik, že začal „vylepšovat“ obyčejné vozy. Řadu let pak upravoval motory s Miroslavem Albrechtem, ale později se jejich cesty rozešli. S jjeich vyladěnými motory jezdili kromě Šefra, také třeba Koutný, Matouš, Boháček, Dušek, Patočka, ale i Vojtíškův Liaz a mnoho dalších.
„Musíš vycházet z fyzikálních zákonů, teprve potom přijde na řadu odborná literatura a skripta. Když chceš něčeho dosáhnout, tak o tom musíš vědět všechno. O všech motorech si vedu podrobnou knihu záznamů, a protože nemám možnost motory odbrzdit, tak pořádnou ostrou zkouškou je až samotný závod. Záznamy sleduji, porovnávám a mám tedy z čeho vycházet,“ prozrazuje skromný Milan Fiedler. Jedinou satisfakcí a odměnou jeho doslova hodinářské práce jsou vítězství.
Kdysi mívali v parádě také až patnáct motorů, a stávalo se, že všichni je chtěli do týdne. To se pak pracovalo až dlouho do rána. Jednou vypověděl motor službu Šefrovi čtyřiadvacet hodin před startem Rallye Škoda. Vinou byla skrytá vada materiálu nových ojnic získaných přímo ze škodovky. Během několika hodin dokázali poskládat další motor a druhý den stál Šefr na startu.
Jak se vyvíjela technika a pokrok šel kupředu, tak se trochu měnila náplň práce Milana Fiedlera. „Dneska je třeba neustále studovat literaturu, všude je hodně elektroniky, a to nejsem zařízen“.
Jak přicházejí do módy veterány, tak nemá o práci nouzi. Už kdysi renovoval škodovku pro Evžena Majoroše. V technickém průkaze měla uvedeno 3200 otáček a největší rychlost 90 km/h, ve skutečnosti se dostal Milan Fiedler na hranici 5500 otáček a rychlost 124 km/h. A to jen úpravou rozvodu, tvarem kanálů ventilů a jinou vačkou. „Je to uklidňující práce a skutečný koníček. Na motorech vidíš rozdíl čtyřiceti, šedesáti let, čeho jsme byli tehdy schopni dosáhnout. U prvního motoru jsem byl trochu nervózní, jak dopadne, ale pak vše opadlo. Ve veteránech vidím budoucnost.
V poslední době připravoval také třeba motor pro několikanásobného německého šampiona Matthiase Kahleho a historickou Škodu 110 R Coupé, s níž se zúčastňuje nejrůznějších akcí, včetně Monte Carla Historic, Sachsen Classic apod. Svůj nemalý podíl má také na úspěchu vozu Škoda 1200 Sport, s nímž Miroslav Krejsa skončil ve veteránském Le Mans v konkurenci sedmdesáti automobilů jedenáctý a z Monte Carla přivezl dokonce zlatý věnec.
Milan Fiedler je motorář tělem a duší. Technický um a „chytrost“ nenápadného chlapíka z Podkrkonoší dovedla už nejednoho jezdce k vítězství. A za to mu patří dík.

Jindřich Lasík, 22.8.2008