Autokaleidoskop

Bezpochyby právě jeho schopnost vidět dále a posouvat své hranice u tohoto talentovaného vynálezce udivují a přivádějí v úžas dodnes. Během cesty do Polska objevil způsob opracování ozubených kol ve tvaru, který se stal jeho emblémem v podobě zalomeného šípu.

Po první světové válce založil na nábřeží Javel závod na výrobu automobilů – již tehdy vyráběl denně třicet vozů, což mu však nestačilo. Citroën se stal průmyslovým impériem s vlastní bankou, sítí koncesionářů, pojišťovnou, poprodejním servisem atd.
Jako zapřisáhlý humanista aplikoval André Citroën zásady Saint-Simona a uplatňoval nové pracovní metody: rozhodl se zajistit dětem zaměstnanců jesle, zaměstnával osoby se změněnou pracovní schopností a v praxi aplikoval model 13. měsíce. Jeho cílem bylo zpřístupnit automobil nejširším vrstvám při uchování jeho hodnoty a učinit z něj nástroj běžné každodenní potřeby ať pro práci nebo pro trávení volného času. Právě v zájmu prosazování svého společensko-ekonomického modelu uplatňoval originální a odvážnou komunikační strategii. Její tón v revolučních sloganech značky přetrvává stále. Pro jeho snažení jsou atypické veřejné akce jako například trvalé osvětlení Eiffelovky v letech 1925 à 1934. Jeho ambiciózní záměry, talent a odvaha ho přežily až do dnešních dnů.
Architektura „míst“ značky s lomenými šípy ve znaku byla pro jejího zakladatele vždy velice důležitá – vytvořil „architektonický styl Citroën“.

Tyto impozantní stavby typické moderností a světlostí v zájmu co nejlepší viditelnosti s rozsáhlými prosklenými plochami kombinují sklo, ocel a další příslušenství s maximální rafinovaností. André Citroën uvedl v život skutečný automobilistický sen: vytvoření pravého „ráje vozů“.

Dnes jsou některé stavby vybudované na počátku 20. století označovány za historické památky. V průběhu let se „architektonický styl Citroën“ modernizuje jako například v roce 1929 s otevřením koncese v pařížské ulici Marbeuf. Zde byla fasáda celá prosklená a vozidla vystavena jako na italském divadle. Jde o skutečnou „exhibici automobilů“. Od té doby, co se Citroën etabloval v cizině, naučil se přizpůsobovat lokální architektuře, vždy však se „stylem“ značky s lomenými šípy.


Při obnově svých prostorů si André Citroën přál důstojně využít historickou budovu v čísle 42 na Champs-Elysées, výkladní skříň komunikace značky. Automobilka podnikla mimořádný architektonický počin. Zachovat fasádě její funkci „originální vitríny“ a podpořit integraci budovy do městské zástavby, přitom zachovat její výjimečnost a učinit z ní místo vlídné, zároveň však moderní. Jako nutná inovace je výkladní skříň Citroënu od roku 1932 první novou stavbou na Champs-Elysées.


JL 23.1.2021