Autokaleidoskop

] Tento model se stal důležitým mezníkem nejen v historii motoristického sportu, ale aerodynamiky automobilů vůbec. U BMW si uvědomili jedinečnost vozidel určených pro Mille Miglia už brzy po triumfálním úspěchu v roce 1940, a proto je hned schovali kdesi na venkově, aby je uchránili před válečným běsněním. To se také podařilo, neboť všech pět vozů přežilo válku takřka bez úhony. Chaos poválečného období však vedl k tomu, že firma BMW vozy nakonec ztratila. Někteří spojenci totiž hledali vzácná závodní auta po celém Německu. A tak se tři Roadstery Mille Miglia dostaly do Ruska, Anglie a Ameriky. Naopak vítězné Touring Coupé, které bylo nejdříve v majetku Američanů, se podařilo za přispění jednoho vedoucího pracovníka BMW zachránit. Vzal jej s sebou při stěhování za velkou louži.


V Německu zůstalo pouze Coupe Kamm, které získal Ernst Loof, bývalý vedoucí závodního oddělení BMW. Vůz používal pro soukromé účely a jako výrobce automobilů zásoboval poválečné Německo rychlými závodními vozy značky Veritas. Ve finanční nouzi se však musel po několika letech s tímto šperkem rozloučit. Nový majitel si ho dlouho neužil, protože začátkem padesátých let byl po nehodě sešrotován.


O historické hodnotě tohoto jedinečného vozidla nebylo pochyb a když BMW v polovině 90. let založilo BMW Mobile Tradition, začalo plánovat výrobu repliky. Stavba se rozbíhala dost obtížně, neboť neexistovaly žádné konstrukční podklady a historických fotografií bylo jako šafránu. Za spolupráce jednoho mnichovského soukromého sběratele se nakonec podařil shromáždit dohromady nejen větší počet fotografií, které ukazovaly vozidlo v různých perspektivách, ale také dostatečný počet snímků rámové trubkové konstrukce.


Nyní nastal obtížný úkol, z dostupných informací vytvořit celkový obraz vozidla. Této výzvy se ujali počítačoví specialisté designerského oddělení. Nejdříve fotografie naskenovali, aby posloužily pro 3D program. Potom byly zapracovány jediné známé konstanty jako průměry kol, hloubka zalisování, velikost světlometů, kliky dveří, křídlové matky logo BMW tak, aby se v každé projekci zobrazovaly na stejném místě. Každý obraz poskytl další souřadnice pro výřezy kol, okna a ostatní díly s ohledem na pevně dané konstanty. Postupně se informace zahušťovaly až se utvořil virtuální velkosériový model, v němž každý detail souhlasil s každým pohledem vozidla. Z toho byl vygenerován program pro frézování a pětiosou frézou byl z pěnového bloku vytvořen model v originální velikosti.


Poté byl pověřen zkušený restaurátor, aby originální šasi prodloužil o 20 cm a podle fotografií vyrobil ocelový příhradový trubkový rám. Po krátkém čase byl však projekt zastaven. V rámci koncepce pro nové BMW Museum vznikla představa, že by se zhotovil filigránský elektronový trubkový rám jako demonstrační objekt. S pomocí specialistů se podařilo vyrobit přesnou kopii původního rámu z hliníku, místo původního elektronu, čímž se váhově přiblížili originálu.


Přestože se při stavbě výstavního exponátu nikdy neuvažovalo o jeho uplatnění v samotném vozidle, tak zůstala myšlenka nadále živá. Projektu se ujala odborná škola pro stavbu vozů a karosérií v Lipsku ve spolupráci se závodem BMW v Lipsku. Původně bylo v plánu trubkový rám opláštit hliníkovým plechem, aby se získaly alespoň vnější tvary.


U příležitosti 70. výročí vítězství v Mille Miglia se BMW Classic rozhodlo přeci jen zrealizovat stavbu repliky a z jednotlivých dílů, které byly k dispozici, vyrobit pojízdné auto. Po zkušenostech z restaurování BMW 328 Touring Coupe a Roadsteru Mille Miglia padla volba na restaurátora René Grosse z Wusterwitzu.


Pro výrobu karosérie byla použita druhá sada hliníkových plechů, vyrobená odbornou školou. K tomu bylo nutné zhotovit ještě další plechy pro podběhy blatníků, mezistěnu, dvojitou podlahu, přístrojovou desku a nádrž. Zajímavým konstrukčním detailem byly 40 mm široké hliníkové prahy navařené na vnější hrany trubkového rámu. Tento detail, stejně jako konstrukce závěsu kapoty a dveří si nechalo BMW již dříve patentovat, a tak podle dochovaných výkresů bylo možno vyrobit všechny potřebné díly k nerozeznání s originálem. Další výzvou byly technické změny, kterými se Kamm Coupe od svých sériových bratrů liší, např. směrem vzad posazený chladič, motor a převodovka, modifikovaná zadní náprava, stejně jako další změny.


V březnu roku 2011 práce pokročily natolik, že BMW 328 Kamm Coupě mohlo být předáno BMW Classic. Mnoha času pak už nezbývalo, aby se znovuzrozené závodní vozidlo připravilo na účast v Mille Miglia 2010, kde mělo premiéru.

J.Lasík, 7.12.2022