Díky všem, kteří přijeli na Čelkovice
Historie veteránů v Čelkovicích sahá do roku 1976, kdy několik nadšenců uspořádalo jízdu do vrchu Čelkovickou serpentýnou. Po třech ročnících jízdy pravidelnosti nastala pausa až do roku 2002.
Tehdy slavila průmyslová škola strojní padesát let od založení a při té příležitosti se podařilo vzkřísit Čelkovice a dnes máme za sebou 22 ročníků.
Ačkoliv se o slávu Čelkovic (dnes součást Tábora) zasloužili hlavně pánové Rudolf Smažík a Vlastimil Samec, tak dnes „velí“ akci ing. Marcel Gause, a jako ředitel SPŠ strojní má pochopitelně pomocníky ze školských řad. Vydatným pomocníkem je jeho paní.Jde vlastně o dvě akce – Večerní jízdu Táborem a Veteráni Čelkovice.
Hlavní soutěž se konala v sobotu, ale už v pátek večer byla na programu jízda nočním Táborem, která se do výsledků nezpočítávala.Zúčastnilo se jí osm předválečných automobilů a jedenáct motocyklů. V jízdě pravidelnosti byl nejúspěšnější Miroslav Záruba s Peugeotem 201 před Miroslavem Popelkou s motocyklem Victoria a Petrem Hanzalem s Tatrou 57. Ačkoliv by se zdálo, že veterány mají všude rádi, tak jeden nezodpoděný řidič zaparkoval své vozidlo v jedné z uliček a tím znemožnil průjezd několika automobilům a motocyklům. I tací řidiči se dnes najdou.
Na letošní veteránskou akci se přihlásilo 134 historických automobilů a 34 motocyklů. Seznam sliboval velice pestré startovní pole, ale nepříznivě počasí s vytrvalým deštěm udělalo čáru přes „rozpočet“. Protože se předem nevybírá žádné startovné, teprve až na místě, tak mnozí nemají důvod přijet. A tak se stalo, že nedorazilo takřka padesát automobilů a patnáct motocyklistů. Škoda, ing Marcel Gause každý rok vynaloží hodně práce, aby se soutěž líbila.
Snaží se vždy vybrat zajímavou trať, a to se mu podařilo. Posuďte sami. Z táborského letiště vyrazili účastníci tradičně přes Čelkovice, jinak ani nemůže začátek vypadat, k řetězovému Stádleckému mostu, unikátní národní památce nad řekou Lužnice. Už zatáčkovitý sjezd serpentinami k řece je zajímavý, stejně jako výjezd a pak zase dolů k Podhrázskému rybníku. Kolem barokního zámku ve Stádleci, který svého času patřil rodině Františka Křižíka, se pokračovalo se na Opařany a Sepekov s výhledem na kostel Jména Panny Marie a do Milevska na plánovaný oběd.
Po obědě se mělo startovat ve 12.15 hodin, ale asi dvacítce soutěžích se už nechtělo čekat a vyrazila dřív. Káva v Bechyni byla asi přednější než dodržet časový harmonogram. Trasa vedla přes Bernartice, Radějov do Bechyně, s výhledem na renesanční zámek. Další část vedla převážně lesy, kolem Černické obory i malého loveckého zámečku. A přes Planou nad Lužnicí opět zpět na letiště.
Nejstaršími automobily byly Riley 9 a Peugeot 201, oba vyrobené před 95 lety. Jen o rok mladší byla Lagonda Z3S Tourer a nádherný pohled byl také na Bentley 3 1/2 z roku 1936. Akce měla být také oslavou 100. výročí značky MG: bohužel ze třinácti přihlášených dorazily pouze dva automobily.
Dík patří všem, které neodradilo špatné počasí a zima a nešli ani na houby, ale dorazili do Tábora a vydrželi až do vyhlášení výsledků.
K výsledkům se vrátíme.
JL 7.10.2024
Ačkoliv se o slávu Čelkovic (dnes součást Tábora) zasloužili hlavně pánové Rudolf Smažík a Vlastimil Samec, tak dnes „velí“ akci ing. Marcel Gause, a jako ředitel SPŠ strojní má pochopitelně pomocníky ze školských řad. Vydatným pomocníkem je jeho paní.Jde vlastně o dvě akce – Večerní jízdu Táborem a Veteráni Čelkovice.
Hlavní soutěž se konala v sobotu, ale už v pátek večer byla na programu jízda nočním Táborem, která se do výsledků nezpočítávala.Zúčastnilo se jí osm předválečných automobilů a jedenáct motocyklů. V jízdě pravidelnosti byl nejúspěšnější Miroslav Záruba s Peugeotem 201 před Miroslavem Popelkou s motocyklem Victoria a Petrem Hanzalem s Tatrou 57. Ačkoliv by se zdálo, že veterány mají všude rádi, tak jeden nezodpoděný řidič zaparkoval své vozidlo v jedné z uliček a tím znemožnil průjezd několika automobilům a motocyklům. I tací řidiči se dnes najdou.
Na letošní veteránskou akci se přihlásilo 134 historických automobilů a 34 motocyklů. Seznam sliboval velice pestré startovní pole, ale nepříznivě počasí s vytrvalým deštěm udělalo čáru přes „rozpočet“. Protože se předem nevybírá žádné startovné, teprve až na místě, tak mnozí nemají důvod přijet. A tak se stalo, že nedorazilo takřka padesát automobilů a patnáct motocyklistů. Škoda, ing Marcel Gause každý rok vynaloží hodně práce, aby se soutěž líbila.
Snaží se vždy vybrat zajímavou trať, a to se mu podařilo. Posuďte sami. Z táborského letiště vyrazili účastníci tradičně přes Čelkovice, jinak ani nemůže začátek vypadat, k řetězovému Stádleckému mostu, unikátní národní památce nad řekou Lužnice. Už zatáčkovitý sjezd serpentinami k řece je zajímavý, stejně jako výjezd a pak zase dolů k Podhrázskému rybníku. Kolem barokního zámku ve Stádleci, který svého času patřil rodině Františka Křižíka, se pokračovalo se na Opařany a Sepekov s výhledem na kostel Jména Panny Marie a do Milevska na plánovaný oběd.
Po obědě se mělo startovat ve 12.15 hodin, ale asi dvacítce soutěžích se už nechtělo čekat a vyrazila dřív. Káva v Bechyni byla asi přednější než dodržet časový harmonogram. Trasa vedla přes Bernartice, Radějov do Bechyně, s výhledem na renesanční zámek. Další část vedla převážně lesy, kolem Černické obory i malého loveckého zámečku. A přes Planou nad Lužnicí opět zpět na letiště.
Nejstaršími automobily byly Riley 9 a Peugeot 201, oba vyrobené před 95 lety. Jen o rok mladší byla Lagonda Z3S Tourer a nádherný pohled byl také na Bentley 3 1/2 z roku 1936. Akce měla být také oslavou 100. výročí značky MG: bohužel ze třinácti přihlášených dorazily pouze dva automobily.
Dík patří všem, které neodradilo špatné počasí a zima a nešli ani na houby, ale dorazili do Tábora a vydrželi až do vyhlášení výsledků.
K výsledkům se vrátíme.
JL 7.10.2024
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout