Autokaleidoskop

Již v roce 1939 se toto řešení objevilo na výkresech konstruktéra Zdeňka Piláta, který byl od roku 1935 vedoucím studijního oddělení leteckých motorů ve Zbrojovce Ing.Janečka (Jawa), kde vyvinul mj. vedle malého leteckého dvouválce i první prototyp automobilu Jawa Minor s motorem napříč před přední nápravou (podobné uspořádání použil v roce 1957 tvůrce miníka Alec Issigonis).
Co je vlastně transaxle? Jednoduše řečeno, motor vpředu, převodovka u rozvodovky zadní poháněné nápravy a obě skupiny jsou pevně spojeny tuhou troubou, kterou prochází spojovací hřídel. Celé poháněcí ústrojí tak tvoří jeden celek. Zdeněk Pilát použil v zásadě stejně kompaktní provedení jako Porsche až v roce 1975. Výše uvedenými modely tak stuttgartská automobilka porušila tradici, když motor přemístila dopředu a poprvé byl také chlazený kapalinou. Tranxasle brzy přesvědčila veřejnost o svých výhodách. Byl výrobně levnější a umožnil rovnoměrné rozložení hmotnosti na obě nápravy, což přispělo k neutrálnímu chování. Místo složitého kardanového hřídele byl použit jednodušší spojovací hřídel bez kloubů a pružných spojů. Všechny výhody si Zdeněk Pilát uvědomoval už před druhou světovou válkou,
Jak jsme už řekli práce začal po nedělích, po večerech doslova v ilegalitě. Některé díly byly upraven a převzaty z jiných automobilů domácí výroby, jiné byly vyrobeny ručně. K pohonu použil dvoudobý vzduchem chlazený dvouválec DKW 500 LT, který se ukazoval jako nejvhodnější. V roce 1943 byl hotov podvozek schopný jízdy, ale karosérie vznikla až po válce za pomoci Tatry Kopřivnice.
Pilát nabídl Lidovku českým automobilkám Aero, Jawa, Walter, Praga, Z, Škoda, Tatra, ale zájem projevil i Baťa, pro kterého tehdy pracovala Eliška Junková. Jenže v únoru 1948 byly továrny znárodněny, a bohužel zůstalo jen u prototypu.
Lidovka s dvoudobým dvouválcem o objemu 500 cm³ dosahovala výkonu 11 kW při 3500/min a ve spojení s třístupňovou převodovkou dokázala jet rychlostí 90 km/h. Spotřeba na sto kilometrů se pohybovala mezi 4,5 až 5 litry benzinu. Dvoumístný automobil o délce necelých tří metrů vážil 475 kilogramů. Vozítko mělo i teplovzdušné topení a dokonce lůžkovou úpravu. Byť se to nezdá, tak za předními sedadly byl úložný prostor o objemu 320 litrů.
V posledních letech můžete vzácný automobil vidět na různých veteránských akcích, převážně v okolí Prahy, zásluhou jeho současného majitele Tomáše Huška.


J.Lasík, 7.11.2011