Autokaleidoskop

Základem byla čtyřdveřová limuzína se šesti bočními okny, s rozvorem 3150 mm a délkou 4850 mm. Byla koncipována jako šestimístná, když tři cestující seděli vpředu a tři vzadu. Existovalo ale také třeba dvoudveřové šestimístné kupé, elegantní třímístný roadster, sedan s variabilním vnitřním prostorem a zadními dveřmi, kupé s otevírací střechou, polokabriolet s plátěnou střechou a pevnými rámy bočních oken nebo s kovovou pevnou skládací střechou (Eclipse). Zapomenout nesmíme ani na užitkové verze.
Peugeot 402 (třímístné číselné označení jednotlivých typů si nechala firma patentovat) překvapil na svoji dobu hodně nekonvenčními, možná až trochu futuristickými tvary karosérie se zaoblenou přídí, světlomety umístěnými za mřížkou oblé masky chladiče a mohutnou zádí se zakrytými koly. Oproti jiným automobilům, které měly světlomety předsazené venku a hranatější tvary, byl vůz mnohem aerodynamičtější, doslova revoluční. Netradiční bylo otevírání kufru včetně rezervy ukryté pod plechovým víkem nebo otevírání dveří proti sobě.
Robustní rám se dvěma podélníky byl svařený z ocelových plechů. Přední kola byla nezávisle zavěšena na dvojici spodních ramen odpružených příčnými půleliptickými listovými pery. Vzadu byla tuhá náprava a čtvrteliptická listová pera. Vůz měl vpředu bubnové brzdy, vzadu pak mechanické. Stejně jako předchozí modely byl sériově vybaven autoradiem a topením.
V první fázi poháněl zadní kola vpředu uložený zážehový čtyřválec OHV o objemu 1991 cm³ a výkonu 40 kW (54 k) při 4000 otáčkách za minutu. Dosahoval rychlosti 110 km/h a na sto kilometrů spotřeboval mezi 11 až 14 litry benzinu.
V roce 1938 se začala místo původní litinové hlavy válců montovat nová hlava z lehké slitiny. Zvýšením kompresního poměru ze 6:1 na 7:1 vzrostl výkon na 43 kW. V červnu 1936 přišel nový čtyřválec objemu 2141 cm³ a výkonu 46 kW.
U třístupňové mechanické převodovky s řadicí pákou na přístrojové desce si mohl zákazník zvolit jednu ze tří nabízených hodnot stálého převodu v rozvodovce se šnekovým soukolím. Několik verzí bylo vybaveno samočinnou převodovkou Fleischel, která se však pro příliš vysokou cenu neujala. Mnohem větší úspěch měla polosamočinná čtyřstupňová převodovka Cotal s elektromagnetickým ovládáním, která od prosince 1935 našla uplatnění v osmi tisících kusech.
Zvláštní kapitolu v historii „402“ zaujímá již zmíněný Cabrio Eclipse, jehož revoluce spočívala v elektricky vyklápěcí kovové střeše, která se po otevření složila do prostoru v zádi. Verze Eclipse se nevyráběla sériově, ale pouze na objednávku. Pokud je známo, tak bylo nutné nejdříve složit zálohu v patřičné výši. Ovšem, kdo chtěl Eclipse, tak musel také hluboko sáhnout do kapsy, v přepočtu stál tehdy atraktivní a dnes velice cenný model nějakých 150 000 eur. Tyto verze, předchůdce dnešních modelů označovaných jako kupé-kabriolet byly svojí délkou 5,2 metru nejdelší a pohotovostní hmotností takřka půl druhé tuny nejtěžší.
Svými tvary si získal Peugeot 402 zaměnitelnou tvář, která bojovala o přízeň zákazníků s avantgardním Citroënem Avant. Zákazníci však nebyli na takové tvary moc připraveni, spíš čekali hranaté auto. Zároveň se však chtěl Peugeot vyhnout nákladným konstrukcím, což se mu podařilo. Peugeot 402 se vyráběl od září 1935 až do prosince 1941.

Jindřich Lasík