Autokaleidoskop

Právě dnes slaví sympatický, skromný a nenápadný Václav Blahna šedesáté narozeniny. Začínal jako soukromník v roce 1970, pak jezdil za Barum tým, v letech 1975 až 1982 za „fabriku“, následovalo několik sezon v Agro teamu JZD Slušovice a poslední roky strávil v týmu Antonína Charouze.

Už v první polovině 70. let na sebe začal upozorňovat, když jako jeden z mála dokázal držet krok s továrními jezdci Škoda. V roce 1974 vedl se Škodou 120 S dokonce slavnou soutěž Rallye Vltava, když mu 300 kilometrů před cílem vypověděl motor službu.

O rok později už jezdil v jednom týmu, pod vedením Slávka Cejpa, s Kvaizarem, Šedivým, Zapadlem, Hauglandem nebo Havlem, a jako první a také jediný dovedl legendární „Stratos z východu“ – Škodu 130 RS do vítězného cíle v Rallye Škoda 76. Vůz tehdy dostal pouhé dva týdny před startem. „Nejdříve jsem se s ním musel aspoň trochu naučit jezdit, protože jízdní vlastnosti byly proti stodvacítce dost odlišné. Pak jsme museli dělat různé úpravy na podvozku i na motoru, protože jsme dostali vůz v prodejní verzi s výkonem asi sto koní. Pro začátek jsem si tam dal svůj ostrý motor ze stodvacítky – a vyhráli jsme,“ vzpomínal na úspěšný debut Václav Blahna. Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat – třetí v Rajdu Polském 77, první v Barum rallye 77, sedmý v Boucles de Spa 78 a 79, devátý v Rallye Elba 78, první v Rallye Jugoslávia 79, šestý v Boucles de Spa 80, čtvrtý v Jänner rallye 81 a tak dále. Kdyby měl tehdy možnost srovnávat své kvality se zahraniční konkurenci na těžkých soutěžích, potom by o něm Evropa hodně slyšela.

V mistrovství světa, které mělo tehdy podstatně vyšší sportovní úroveň a také konkurence byla několikanásobně vyšší než dneska, se svezl bohužel jen čtyřikrát. Přesto dokázal hodně a jeho tři výsledky patří dodnes mezi ty nejlepší, kterých značka Škoda dosáhla. V roce 1977 skončil se Škodou 130 RS na fantastickém 12. místě v Rallye Monte Carlo. Tehdy při ní najezdily posádky 7000 km v tréninku, 1900 km v první části hvězdicové jízdy, 1600 km v hlavní části a 700 km v závěrečné noci, kterou mohlo absolvovat jen šedesát nejlepších posádek.

To ještě netušil, že dojede později dvakrát na osmém místě v Rallye Akropolis, která byla tehdy postrachem všech světových jezdců. Při druhém úspěchu v roce 1981 už seděl vedle něho Pavel Schovánek, který vystřídal předchozí spolujezdce Čermáka, Hlávku, Raichla nebo Motala. Spolu pak vytvořili dvojici, která až do roku 1996 sbírala vavříny hlavně v domácích soutěžích. Snad náhoda tomu chtěla, že Pavel Schovánek oslaví šedesátiny 4.dubna.
Kolik získal Václav Blahna titulů asi už nikdo ani nespočítá, od roku 1974 jich bylo požehnaně, a pokud snad nebyl první, tak určitě mezi třemi nejrychlejšími.

Po odchodu z týmu Škoda Auto vystřídal Škodu 130 RS za vozy Lada 2105 nebo Samara, jeden rok strávil i za volantem prototypu MTX 160 RS, což byla kombinace Škody Rapid s motorem Lada 1.6. V letech 1990 a 91 vybojoval s Opelem Kadett titul vicemistra i mistra republiky a pak už jen sbíral první nebo druhá místa s vozy Ford – nejdříve Sierra a později Escort, s nímž také ukončil kariéru druhým místem za Ladislavem Křečkem v roce 1996.

„Taková rallye mistrovství světa se nadá jet hop nebo trop jako třeba mistrovství republiky. Při dlouhé soutěži je rozhodující taktika“, zdůvodňoval své počínání Václav Blahna. Další jeho předností byla schopnost úžasné improvizace a přehled v situacích, kdy většina soupeřů ztrácela nervy. Nic jej nedokázalo hned tak vyvést z míry.

Před několika dny byl oceněn agenturou Sport press, vyhlašovatele ankety Zlatý volant, Cenou Zdeňka Vojtěcha, čímž vstoupil do síně slávy automobilového sportu.

Do dalších let přejeme Václavu Blahnovi hodně štěstí a spokojenosti do dalších let a děkujeme za krásné chvíle, které nám svým výkonem a perfektní jízdou připravil na rychlostních zkouškách.

Jindřich Lasík, 26.2.2008