Co dělat, když hoří automobil
„V roce 2015 vyšetřovala Policie ČR 140 dopravních nehod spojených s požárem vozidla. Zemřelo při nich 26 lidí, dalších 17 bylo zraněno těžce a 100 lehce,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Ovšem nejen po nehodách hořelo. Hasit požáry, ke kterým došlo v souvislosti s dopravou, loni hasiči vyjížděli celkem 2 048x. Rozhodně se tak vyplatí ovládat základní zásady, jak se v případě hořícího vozidla zachovat.
•Při jakémkoliv podezření na to, že náš automobil hoří, co nejrychleji zastavíme na vhodném místě.
•Vypneme motor a zapalování.
•Vystoupíme z vozidla a provedeme rychlou vizuální kontrolu vozidla a jeho nákladu. Tak lokalizujeme případné ohnisko počínajícího požáru.
•Potvrdí-li se podezření, že vozidlo začíná hořet, neprodleně vysadíme všechny cestující. Požár a příslušné zplodiny pro ně představují smrtelné nebezpečí. Již několik vteřin vdechování jedovatého kouře může zabíjet. Pasažéři se musí zdržovat v dostatečné vzdálenosti od vozidla, samozřejmě mimo silnici.
•Pokud je vozidlo vybaveno dobře přístupným odpojovačem baterie, vypneme jej. Nejednou bývá příčinou požáru zkrat v elektroinstalaci. Především na počátku pak odpojení baterie může být účinným krokem k zažehnání požáru celého vozidla.
•Usoudíme-li, že zdolání ohně je nad naše síly, neváháme povolat hasiče. Voláme linku 150, případně 112. Požár automobilu totiž postupuje až překvapivě rychle.
•K hašení požáru použijeme hasicí přístroj. Nemáme-li ho ve výbavě, můžeme se pokusit ho zdolat přikrytím dekou, kabátem, zkrátka čímkoliv, co k němu zamezí přístupu vzduchu. Uvedené opatření však bude účinné jen v samých počátcích.
•Pokud hoří v motorovém prostoru vozidla a máme-li k dispozici hasicí přístroj, kapotu jen lehce pootevřeme a pokusíme se požár zdolat. Zásadní chybou by bylo otevřít kapotu naplno.
•Usoudíme-li, že zdolání ohně je nad naše síly, nezbyde než se smířit s tím, že vozidlo ani jeho náklad nezachráníme. Odejdeme do bezpečné vzdálenosti a vyčkáme příjezdu hasičů.
Hasicí přístroj sice v povinné výbavě není, ale…
Opravdu není v České republice povinnost vozit v osobních automobilech hasicí přístroj. Rozhodně se však vyplatí nějaký si pořídit. Optimálně alespoň dvoukilový práškový, případně s náplní oxidu uhličitého, tedy tzv. sněhový. Určitě nebude rozumným řešením vozit ho uložený na dně zavazadlového prostoru. Přístroj by měl mít řidič pěkně po ruce. Umístíme ho tedy pod jeho sedačku či sedák předního spolujezdce, případně pod palubní desku. „Kvalitní práškový hasicí přístroj se dá pořídit již za pár stovek, sněhový pak od 1 500 korun výše. Tato investice se rozhodně vyplatí. V poměru k ceně automobilu je marginální. Navíc může hasicí přístroj během své dvacetileté životnosti přispět k záchraně lidského života. Jen ho musíme nechat každý rok zkontrolovat,“ upozorňuje Jiří Markusek z Asociace Záchranný kruh.
Někteří řidiči s sebou vozí hasicí sprej. Snad jako psychologickou berličku. Pomoci totiž může jen na samém počátku požáru. Málokdy se ho však podaří zachytit včas, pak se bez plnohodnotného hasicího přístroje neobejdeme.
V řadě evropských států je ovšem hasicí přístroj povinný
To, že není hasicí přístroj povinnou výbavou osobních automobilů v České republice, neznamená, že se bez něj obejdeme při našich cestách do zahraničí. Je totiž povinný v celé řadě států. A není jich zrovna málo. Jedná se o Belgii, celé Pobaltí, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Řecko, dále pak Ukrajinu, Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Rusko, Bělorusko a Turecko. „Vypravíme-li se do těchto končin, rozhodně s kvalitním hasičákem na palubě. V opačném případě nás čekají nepříjemnosti s místními policisty, v krajním případě pak při jednání s pojišťovnou ohledně likvidace škodní události spojené s požárem vozidla,“ uvedl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Kouř ale vždy neznamená oheň
Na druhou stranu se mohou řidiči setkat - zejména po dopravní nehodě - že se z auta valí bílý kouř. Tento kouř však značí unikající vodu z chladiče, a jedná se tedy o vodní páru. „Možná i vlivem filmů, ve kterých auta hoří a vybuchují, se lidé pak bojí zasáhnout a pomoci tak například zraněným. Ti pak často umírají bez pomoci, a to jen díky zbytečným obavám potenciálních zachránců,” podotkl Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.
Je tedy potřeba, aby lidé vždy zvážili danou situaci a své schopnosti a možnosti a dle toho adekvátně zasáhli, poskytli bezodkladnou pomoc, případně ihned přivolali na místo záchranáře.
Více informací, jak se správně chovat na místě dopravní nehody, najdete na www.tytozvladnes.cz
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
