Autokaleidoskop

S kombinací přesně dvaceti jezdců to znamenalo tu horší rovnici a stáli jsme tak na startu první rozjížďky z druhého místa, bez možnosti vybírat.

Bohužel hned za startem rozjížďky, se to celý potrkalo a tentokrát zbyla ta nejkratší sirka nám. Po lehčím kontaktu praskla tyč řízení a zbytek pravé půlky našeho auta padnul nárazem o svodidla. Ze soboty, tak byl rázem prd...

V neděli ráno (po propršené noci), jsme tak startovali až někde od Rudého náměstí s tím, že body z rozjížděk se nám dále snaží maximálně vyhýbat.

Bylo třeba posunout se kam až to půjde, ale nějakým zázrakem se nám podařilo vždy propadnout do té nejplnější skupiny a jako bonus, snad ani jednou nechyběla na trati voda.
Po opakovaných startech a několika soubojích se podařilo z konce světa posunout nejdříve na třetí místo v druhé rozjížďce a nakonec i na druhé místo v třetí. Sice to nebyla žádná bodová nálož, ale na tu bídu se podařilo zachránit krásných šest bodů.

Následovala snaha o přežití semifinále bez zbytečných risků a s naší historií zrovna ve Vilkyciai je semifinále třikrát podtržené, s osmi vykřičníky a tučnou červenou.

Naštěstí pro nás, se kratší sirky, tentokrát tahali všude kolem a po pár restartech a deseti kropení tratě jsme se úspěšně, snad po druhé v historii dostali do finále a to rovnou z první lajny.
Ve finále, jsme si pro změnu, nemohli vybrat ani kulový a na startu jsme tak stáli opět z nejhorší pozice. No a že lajna byla nabitá s rozpáleným Zdendou Antonym a Erwinem Grencisem jsem si chvíli nebyl jistý, jestli by nebylo lepší být až o řadu dále.

I zde jsme opakovali a když už to vypadalo, že bychom jednou mohli být bez vody, na opakovaný start na nás přece jenom nezapomněli. Nakonec se hned od startu, podařilo přefoukat Erwina a vcelku pohodlně se zařadit za Zdendu. Po pár zatáčkách jsem, ale zjistil, že to asi nebyla úplně výhra. Zdenda po nás házel vše co šlo a já měl pocit, že místo auta, jsem za trest zavřený někde v oktagonu. Někdy od třetího kola také začaly docházet brýle a už nebylo moc co zkoušet a ani smysl moc něco riskovat. Zdenda letěl jako když to ukradl, div po nás nezačal házet diváky ze stráně.
Nakonec jsem pomalu se slzami v očích, oslavně přivítal šachovnicovou vlajku a byl jsem rád že už je konec. Nakonec, tedy dopadla kompletace stříbrného dvojvíkendu a Vilkyciau ovládly české barvy na prvních dvou pozicích.

Gratulace všem a hlavně velké díky celému týmu, který se zase v podstatě nezastavil... V neděli ráno, jsme stáli ve čtvrté řadě, takže dvojku bychom opět mohli zabalit do zlatého županu a hezký se na ní culit.Díky taky všem co fandí a tlačí nás vpřed i když to třeba vypadá nahnutě



Super Buggy

1.Antony
2.Nikodém
3.Grencis
4.Küches
5.Theuil
6. van Asten
7.Jordák
8.Horák


Průběžné pořadí

1.Nikodém 89
2.Antony ý9
3.Küches 64
4.Grencis 63
5.Theuil 50
7.Horák 48
8.Vaculík M. 42
10.Jordák 40

Buggy 1600
1.Jaspers
2.Wibbeler
3.Florián
4.van Putten
5.Kobras
6.Vaculík V,
10.Novotný


Průběžné pořadí

1.Wibbeler 70
2.Jaspers 68
3.Florián 65
4.Kobras 64
5.Novotný 63


Junior Buggy

1.Ottink
2.Feuillade
3.Cuenen
4.Šafránek
5. Svobodová
6.Pytlounová


Průběžné pořadí

1.Feuillade 97
2.Ottink 90
3.Kolomý 75
4.Plná 74
5.Šafránek 61
6.Svobodová 59



Petr Nikodém 20.6.2024
Foto Tomáš Němec